Kniha je výpovědí o složitosti mezilidských vztahů. Ačkoliv nemá jednotný děj, není roztříštěná a chaotická. Pravidelně se věnuje vedlejším postavám ať už to je opilec, sebevrah, blázen nebo smolař. A právě to drží knihu pohromadě - tyto vedlejší postavy jsou podle mě tím hřbitovem, o němž je kniha napsána. Postavy jsou pohřbeny na hřbitově své doby. Často se u knihy budete smát, ale když ji dočtete a zamyslíte se, není na ní nic veselého. Můžete ji brát jako výpověď o jednom čtyřiačtyřicetiletém chudákovi, ale ta kniha je asi také o nás všech.
Ze začátku budete hlvního hrdinu milovat, možná lítostivě. Jenže když budete o Samkovi vědět více, tím méně sympatií ve vás bude vzbuzovat. Žije ve stereotypech doby, ve které vyrůstal a nehodlá je opustit. V tom je kouzlo této knihy - Samkova loajálnost ke komunistické straně a to nejen před listopadovou revolucí, ale hlavně po ní. Stále chodí donášet k tajemníkovi Gunárovi a nadává na všechny, kteří nemají rádi Komunistickou stranu. Nemá rád Cikány, Maďary, nemá rád homosexuály, nemá rád Čechy.
Žádné komentáře:
Okomentovat