Sardou: Odpusť nám naše viny
Jde o temný a násilný historický román z období 13. století, který svým námětem připomíná slavný román italského autora Umberta Eca "Jméno růže". Na rozdíl od "Jména růže" je Sardouův román méně filozofický a faktografický, ale o to více výpravný. Jak už sám podtitul říká, jde o historický thriller. Spojitost s knihou "Jméno růže" je daná hlavně tím, že i v tomto románu jde o objevování starého zločinu, který se někteří vysocí církevní činitelé z Vatikánu snaží navěky smazat ze všech análů a archívů církve. Děj se odehrává v zapadlém biskupství Draguan na okraji Francie, kde za tajemných okolností najdou přes padesát let zapomenutou vesnici, ukrytou v rozsáhlých bažinách. A to jen díky tomu, že protékající řeka vyplaví na břeh tři rozsekaná těla ztracených cestovatelů. Když se draguánský kostelník na rozkaz zdejšího biskupa vydá po stopách nebohých mrtvých z řeky, najde vesnici "prokletých", kterou později v archívu odhalí jako Vlkobijce. Zdejší obyvatelé jsou podle kostelníkova vyprávění ztělesněním ďábla, žijící jako zvířata na stromech a mluvící nekřesťanským jazykem. V téže době přijede za ledové zimní noci do biskupství jezdec v černém, který bez zjevného motivu zavraždí biskupa Haqiuna a odjede. Tím se začnou ledy hýbat. Biskupský vikář bratr Chuquet se rozhodne odvézt Haquinovy ostatky do Paříže a zjistit tam i něco o jeho tajemné minulosti. Mimo jiné, proč tajně pozval do Vlkobijců nového faráře. A tak začnou na povrh vyplouvat naprosto děsivá tajemství, jejichž znalost může znamenat jediné - smrt.
Miro Gavran: Judita
Odvíjí se tak před námi příběh vyprávěný samotnou Juditou: dětství a dospívání výjimečné mladé dívky z dobré rodiny v městě Betulii, příběh nešťastné manželky a hned vzápětí pak příběh velmi mladé vdovy, krásné a silné Judity, která jako by celý svůj předešlý život byla připravována na jediné - zachránit své město a tím i všechen svůj lid z rukou Nabuchodonozorova vojska. Během těžkých dní obléhání města je všemi vážená vdova Judita hlavním knězem vybrána, aby svou vírou a statečností, ale zároveň i sváděním, zradou a vraždou, vysvobodila své město z nepřátelského sevření. Následuje kratinký, ale silný milostný příběh Judity jako přítelkyně a milenky Holoferna, hlavního velitele nepřátelských vojsk, a Juditina dilemata a splnění svého poslání. Poté, kdy izraelští dostali Holofernovu hlavu a nebezpečí od nich bylo odvráceno, je Judita kněžími přinucena stáhnout se ze svého soukromého života a žít sama v ústraní, aby se stala „světicí“, symbolem, bez práva na vlastní život. Zde se skrze Juditiny vzpomínky, které si sama zapisuje, přeneseme opět na počátek celého příběhu.
Gabriel García Márquez: Dvanáct povídek o poutnících
Čeká nás tedy dvanáct krátkých příběhů, jak jistě správně očekáváte s latinsko-americkou tematikou a obsahující motiv poutníka v mnoha podobách. Většinou jste náhle vrženi do nečekaných a nevšedních situací, na malém prostoru se rozvíjejí složité lidské osudy a stejně rychle jako jste se do děje dostali, z něho zase po chvíli vystoupíte. Márquez nám ukazuje život bez příkras, jeho krutost ale i jeho krásu. Je jen ku prospěchu věci, že povídky nejsou zbytečně dlouhé, díky jejich malému rozsahu je jejich působivost totiž překvapivě vysoká.
Někdy zkrátka narazíte na knihu, od které toho příliš neočekáváte a o to větší je potěšení když se z domnělého ošklivého káčátka vylíhne nádherný klenot a tím dozajista soubor dvanácti povídek o poutnících je.
