Potopa je druhou částí Trilogie Henryka Sienkiewicze. Odehrává se během polsko švédských bojů, které probíhaly v letech 1655 až 1660. Toto období se často nazývá švédská potopa, to je i důvod, proč bylo dílo nazváno svým názvem. Původně šlo o dílo vycházející v časopise na pokračování, ale již velmi dlouhou dobu je považováno za plnohodnotný román. Stejně jako u Ohněm a mečem i zde jde o příběh velké lásky. K němu je ale přidána i velká zrada a také úspěšná snaha o vykoupení. Kniha je historicky výrazně věrnější než její předchůdce, ale samozřejmě pro své dějové potřeby musela trochu upravit určité události, aby do nich lépe mohla umístit své hlavní hrdiny. Kromě nesporných literárních kvalit, knížka je i přes odstup již téměř dvou století stále velmi čtivá. Navíc určitě nikomu neuškodí, když se dozví něco více o událostech, které formovaly dějiny našich severních sousedů.
Ohněm a mečem
Henryk Sienkiewicz - Ogniem i mieczem
Ohněm a mečem je první část slavné trilogie Henryka Sienkiewicze, která se odehrává de facto po ukončení třicetileté války. V naší zemi je toto období asi nejlépe známo jen na úplném začátku, později habsburská "normalizace" zájem o události, které vyhubily přibližně třetinu naší populace utlumila. V Polsku jde ale o období, kdy výrazně zrychlil pomalý a neodvratný pád tohoto státu, který ještě na začátku sedmnáctého století byl jedním z nejmocnějších v celé Evropě. Jde o příběh lásky, kterou pronásleduje mnoho nesnází, odehrávající se v průběhu tzv. povstání Chmielnického, drobného šlechtice a velmi schopného kozáka, který z důvodu arogance mocných magnátů rozpoutal velkou vzpouru, která následně vrhla Polsko do víru občanské války. Román je to velmi čtivý, jistou zajímavůstkou je i fakt, že byl nafilmován z celé Sienkiewiczovy trilogie až jako úplně poslední, i když kozácká vzpoura události ze třicetileté války vlastně teprve otevírá.
Zloděj času
Terry Pratchett - Thief of Time
Zloděj času je šest a dvacátá část velkého Pratchettova cyklu Úžasná Zeměplocha. Tentokrát se znovu do jejího chodu pokusí zasáhnout Auditoři, kteří již mohou být čtenáři krapet známější z dílů jako byl Sekáč či Otec Prasátek. V této knize se dá říci že je několik hlavních hrdinů, či možná spíše hlavních postav. Jednou z nich je Smrť, další je jeho vnučka Zuzanka (jestli nevíte jak je to možné, sáhněte po nějakém dřívějším dílku tého ž autora), potom se objeví pro tento díl důležitý Lobsang a také jeho mistr Lu Tze. Ach, a vlastně není možné ani zapomenout na LadyJean, o co s ní jde zjistíte až při četbě, ale zajisté to ledaskoho překvapí. Pokud patříte mezi opravdu velké milovníky východní mystiky, můžete mít s touto knihou trošku problém. Autor, jak asi jeho čtenáře moc nepřekvapí, si z ní naprosto nepokrytě zde dělá srandu. Jinak budete se muset vypořádat i s koncepcí konce světa či problémy antropomorfních vtělení s jejich vlastní existencí - i když tady už bych čtenáři opravdu příliš napovídal. Jestli je nějaká vada u této knihy, tak to takové situace, kde si autor říká, s tou pseudofilosofií to možná pan Pratchett někde překombinoval. Možná by to chtělo trošku přímočařejší psaní. Ale je to hodně o vkusu. Rozhodně Zloděj času vám čas neukradne, ale ho obohatí.
Křižáci
Henryk Sienkiewicz - Krzyzacy
Boj s řádem Německých rytířů je jednou z celosvětově známějších částí polské historie. Velkou roli v tom má právě i román polského nositele Nobelovy ceny Henryka Sienkiewicze, který byl mimo jiné i svého času velmi slušně nafilmován. Jde o docela rozsáhlý epos, jaké konec konců v době, která měla v oblibě různá romantická díla, obvyklý. Čtenář na pozadí velké, ale zároveň smutné a hlavně de facto nenaplněné, lásky pozoruje události tehdejšího světa, které vedly ke zlomení moci řádu, považovaného za jednu z nejsilnějších velmocí své doby. Jde o velmi čtivě napsané dílo - samozřejmě s přihlédnutím k době vzniku a tehdejší módě. Je výrazně dynamičtější než například náš Jirásek, na druhou stranu obecně jsou Křižáci většinou považováni za mírně slabší knihu než je druhé velkodílo stejného autora neboli Quo Vadis. Jednou ze zajímavůstek knihy je i vlastně důvod jejího vzniku. Nejde jen o nějaký samoúčelný popis historických událostí. Křižáci byli napsáni v době velmi silné germanizace té části Polska, kterou ovládalo před první světovou Prusko. A tímto dílem chtěl Henryk Sienkiewicz připomenout svým rodákům, že s Němci je i možno bojovat a také vítězit.
Křest ohněm
Andrzej Sapkowski - Chrzest ognia
Křest ohněm je třetím dílem velké ságy o zaklínači Geraltovi. Pokud někomu v druhém díle chyběl trochu specifický smysl pro humor, jakým pan Sapkowski obohacuje svá díla, nyní by měl být úplně uspokojen. Ať to jsou zemití trpaslíci nebo upír, vtipných situací a dialogů zde bude opravdu hodně. Ale zároveň celé dílo má i neustále hořký podtón, protože Geralt, poté co se vykurýroval z masakru na ostrově, vyrazil zachraňovat ztracené. A to co hledá je na tolik ztracené, že se vrhlo do života nejenže velmi riskantního, ale také de facto krajně amorálního. Díl je to dobrý, mnoho věcí zde začne být vysvětlováno, pár věcí člověk pochopí po dočtení celé ságy a arcimistrovo pero je prostě arcimistrovo pero. Jenže po dočtení a prvotním nadšení člověk může mít stejně pocit, že to co bylo zde napsáno v celé knize mohlo být koncovkou dílu předchozího a začátkem dílu následujícího. Tak nějak jako by autor prostě si chtěl přidat jednu knihu navíc. Tato výtka nic nemění na skvělém hodnocení stylu, jen ten on the road je takový možná lehce zbytečný.
Čaroprávnost
Terry Pratchett - Equal Rites
Čaroprávnost je řekněme prvním feministickým zeměplošským kouskem pana Pratchetta. Čtenář obeznámený s předchozími díly, jakými byla Barva kouzel a Lehké fantastično asi nebude příliš překvapený, že zde zase důležitou roli odehraje osmička. Tentokrát jako ta, která určuje, kdo a kdy může být mágem. Přeci osmý syn osmého syna, nikdo jiný, to je přeci jasné. Nebo že by to mohlo být i trochu jinak ? Kdo stránky této knihy otevře tak to rychle objeví. A také pokud sáhl po této knížce prostě jako další v pořadí objeví úplně nový rozměr pana Pratchetta. Jak byly první dva díly vlastně jen takovým souborem různých vtípků, které si výborně vychutnal jen opravdu náruživý čtenář fantasy (pro nečtenáře toho žánru tam vtipů byla také spousta, ale pozor, tak možná polovina z celkového počtu), Čaroprávnost si de facto plně může vychutnat každý. A tak to už bude i v dalších knihách ze série Zeměplocha. Poprvé se zde představí i Bábi Zlopočasná, ale pokud budete číst další knihy z této série, zjistíte, že přeci jen pozdější vydání je krapet jiné, ale grunt začíná právě v tomto díle.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)