Dne 28. března 2004 zemřel ve věku 95 let jeden z nejznámějších a nejúspěšnějších francouzských spisovatelů, i u nás velmi oblíbený prozaik a dramatik Robert Merle. Narodil se 29. srpna 1908 v Alžírsku, poté žil ve Francii, vystudoval filosofii a anglistiku, učil a překládal a po úspěchu prvních románů se věnoval psaní. Merle byl třikrát ženatý a měl šest dětí.
Ve svých dílech neskrýval levicové a především humanistické založení. Psal romány válečné, politické, sociálně zaměřené, také utopie a sci-fi s filosofickým podtextem, snad nejúspěšnější byly ovšem jeho romány historické. Téměř celé jeho dílo známe i z českých překladů, mnohé knihy u nás vyšly i v několikerých vydáních a ve vysokých nákladech. Některé jeho romány (např. Víkend na Zuydcoote, Malevil, Až delfín promluví) byly také úspěšně zfilmovány.
Hned za svoji poněkud pozdní prvotinu Víkend na Zuydcoote (1949), odehrávající se za 2. světové války, získal prestižní Goncourtovu cenu a zaznamenal tak nebývale velký úspěch. K dalším nejznámějším románům patří zejména Smrt je mým řemeslem (1952), což je sugestivní zpověď bývalého velitele koncentračního tábora, a utopická sci-fi Malevil (1972).
V padesátých a šedesátých letech napsal také několik divadelních her, vydaných česky ve svazku Dramata (1966): Flamineo, Sisyfos a smrt, Nový Sisyfos, Vláda žen, Spravedlnost v Miramaru.
Od poloviny sedmdesátých let se soustředil na své největší dílo, třináctidílnou ságu z dějin Francie 16. a 17. století, z období náboženských válek mezi katolíky a hugenoty a z počátků vlády Ludvíka XIII. První šestidílný cyklus Fortune de France (Osudy Francie, 1977-1984) známe v češtině pod názvem prvního dílu jako Dědictví otců (české vydání má dohromady 3200 stran). Hrdinou a vypravěčem je druhorozený venkovský šlechtic a lékař v královských službách Petr ze Sioraku. Stylizované, archaicky zabarvené vyprávění, inspirované stylem dobových kronik či pamětí, je plné humoru a dobrodružství a připomene romány Dumasovy, Merle však narozdíl od něj plně ctil historii a studoval archívy, kroniky apod. Do češtiny tuto šestici objemných románů přeložil kongeniálně bohatým a jadrným jazykem Miroslav Drápal (1916-1991).
Žádné komentáře:
Okomentovat