Ve svých básních a písních je Vladimir Vysockij rebel, buřič, ale zároveň skutečný poeta! Nechtěl běžet s ostatními, chtěl vpřed, vyhrávat a zvítězit, bil se za pravdu, pil za pravdu a opravdu nepil sám, nebyl sám, šly za ním masy lidí, kterým otvíral oči a dodával kuráž. Miloval Rusko, v Písni o Rusku nám autor líčí rodnou zem jako zem obrovitou, jako zemi pohádek i nadějí...
Publikace je vázaná s nápadným oranžovým přebalem, kterým prosvítají slova v azbuce, má přes 80 stránek a je ilustrovaná. V této zajímavé sbírce poezie najdeme přes dvacet básní a textů k písním...Jsou zde například: Pravda a lež, Píseň o práskači, Píseň o Rusku, Píseň o šancích, Píseň o nenávisti a jiné...
Cituji z písní:
Píseň o Rusku
Na svou duši, co vyrostla jen na ztrátách,padlou do prachu, padlou do bláta,do krve sedřenou z tahanic,na tu duši dám záplaty ze zlata,aby pámbíček všímal si víc.
Píseň o trestním zákoníku
Dejte si, páni, za klobouk a k ledusvý kopce knih a taky všechno v nich. Já lepší knížku nedovedunežli náš vlastní trestní zákoník.Já když mám pech a všechno se mi hnusí,anebo jednu ze svých kocovin,zákoník jako bibli otevřu sia v něm si říkám, povídám si s ním.
Žádné komentáře:
Okomentovat