Amat“ je název podivuhodné lodi, která kolem roku 1670 vyplouvá se zvláštním pověřením od sultána z Istanbulu neznámo kam. Galéra, již lodní tesař Mistr Noe postavil z 247 navarinských dubů – stejného počtu jako je členů posádky – má na své palubě porozuhodnou posádku. Její kapitán Diabolos paša se snaží pomocí jakési žlutavé tekutiny rozpustit všechny své vzpomínky na minulost, druhého kapitána Süleymana Karabáče trápí touha nalézt nesmrtelnost, a zbytek posádky – janičáři, mušketýři, dělostřelci, kuchaři, tesaři, uklízeči i nezkušení mladí námořníci – je obtížen prokletím hříchy, které za svých nájezdů napachál. Nad lodí jako by se vznášela kletba: pluje buď černočernou temnotou nebo hustou mlhou, z níž se vynořují strašidelné stíny benátských galeón zasažených morem, je ničena střety s nepřátelskými loděmi, anebo bojuje s rozbouřenými vlnami.
Ihsan Oktay Anar, docent filozofie na univerzitě v Izmiru zavádí čtenáře do dalšího ze svých podivuhodných románových světů, díky nimž se v Turecku stal téměř kultovním spisovatelem.
Anarovi se podařilo stvořit jazyk, jenž odráží mluvu starých kronik, čerpá z bohatého lexika osmanské turečtiny a kombinuje ji s dávno zapomenutými námořnickými výrazy.
Žádné komentáře:
Okomentovat