Lars Saabye Christensen: Model

Na hlavního hrdinu nemůžeme prvoplánovitě hledět jako na outsidera. Model patří mezi sevřené a temné příhěhy, k nimž patří i trocha humoru.
Ústřední postavou Modelu je uznávaný malíř Peter Wihl. Brzy má oslavit padesátku a při té příležitosti mu jeho dvorní galerista Ben chystá výroční výstavu. Šušká se, že velký umělec usnul na vavřínech, že z originální tvorby velkého Petera Wihla nezbylo nic než slavné jméno. Sám Peter se k výstavě upíná, spaluje ho potřeba uměleckého sebepotvrzení. Jak se ukazuje, tato krize není jen tvůrčí, podobné napětí panuje i v osobní rovině, ve vztahu k empatické manželce, scénografce Heleně, a šestileté dceři Kaie. Už tak dost složitou situaci vystupňuje náhlá hrozba neodvratné tragédie – u Petera se projeví dědičné onemocnění, které ho má brzy připravit o zrak. Ten je jeho nepostradatelným pracovním nástrojem, ale zároveň se stává metaforou schopnosti tvořit i navazovat vztahy s ostatními lidmi. Peter se snaží zachránit i jako umělec i jako člověk.

John Clinch: Finn

Clinchův Finn neodkazuje přímo k Twainovu hrdinovi, ale k jeho otci, řečenému „Pap“. Inspirací autorovi byla scéna z Hucka Finna, v níž po řece pluje mrtvé tělo Finna staršího, což se ovšem dozvíme až na konci knihy. Prostor ke spekulacím se tedy otevírá a důmyslná hra, v níž nahlédneme jakoby za oponu Twainova originálu, může započít.
Finn starší je vzorový antihrdina. V životě jej nezajímá nic jiného než alkohol a kolem opatřování prostředků na to, jak se jej domoci, se točí úplně všechno. Finn dokáže propít i zbrusu nový kabát, který mu v dobré vůli poskytne soudce Thatcher, aby v zimě nezmrznul. Finn nový kus oblečení ten samý večer, kdy jej soudce pozve k sobě domů na večeři, nechá v místní krčmě a cestou zpátky si pro jistotu ještě zlomí ruku. Ráno je zas úplně švorc, a protože se mu doneslo, že jeho syn Huck kdesi získal neuvěřitelných 6000 dolarů, hodlá své budoucí štěstí založit právě na tomto objevu, který považuje za své právoplatné dědictví. Problém je v tom, že Huck peníze prozíravě uloží do soudcovské úschovy, a tak jeho otec musí vymýšlet dál.
Kromě toho, že je opilec, je Finn i rasistou nejhrubšího zrna. Když na návštěvu do města přijedou dva profesoři z illinoiské univerzity, Finn se baví jen s jedním z nich; ten druhý je totiž černoch.

Vedrana Rudan: Ljubav na posljednji pogled

a manžela zabila. A to loveckým nožem. Ano, hlavní hrdinka románu Vedrany Rudan Ljubav na posljednji pogled vyřešila své problémy nakonec poměrně nevratně. A je nutné si popravdě přiznat, že se jí až tak nebylo co divit. Tedy tak to alespoň vyplynulo z hrdinčina vyprávění.
Ale každý příběh má svůj začátek, byť jsou časové roviny a odbočky velmi propletené a poskládané napřeskáčku. Postupně se nám tak vyjevuje Tildino (tak se žena jmenuje) nepříliš radostné dětství, kdy otec – slaboch a zároveň despota - fyzicky týral svou manželku i Tildu samotnou. Tento psychický cejch ji nakonec mění ve velice nevyrovnanou ženu, ve které se mísí tradiční vnímání muže – samce s moderním pojetím manžela – chápajícího přítele. Chce chvíli to první, chvíli to druhé a…
Otevřeně nám sděluje, že k jediné dceři vcelku nic moc zvláštního necítí, a chvílemi se zdá, jako by ji vlastní dítě spíše obtěžovalo. Manžel ji občas zmlátí a Tilda má tak lepší pozici pro pokus o pochopení přístupu vlastní matky. V ženě postupně narůstá nechuť k manželovi až do té míry, že nejprve pomýšlí na rozvod, a pak na vraždu muže.