a manžela zabila. A to loveckým nožem. Ano, hlavní hrdinka románu Vedrany Rudan Ljubav na posljednji pogled vyřešila své problémy nakonec poměrně nevratně. A je nutné si popravdě přiznat, že se jí až tak nebylo co divit. Tedy tak to alespoň vyplynulo z hrdinčina vyprávění.
Ale každý příběh má svůj začátek, byť jsou časové roviny a odbočky velmi propletené a poskládané napřeskáčku. Postupně se nám tak vyjevuje Tildino (tak se žena jmenuje) nepříliš radostné dětství, kdy otec – slaboch a zároveň despota - fyzicky týral svou manželku i Tildu samotnou. Tento psychický cejch ji nakonec mění ve velice nevyrovnanou ženu, ve které se mísí tradiční vnímání muže – samce s moderním pojetím manžela – chápajícího přítele. Chce chvíli to první, chvíli to druhé a…
Otevřeně nám sděluje, že k jediné dceři vcelku nic moc zvláštního necítí, a chvílemi se zdá, jako by ji vlastní dítě spíše obtěžovalo. Manžel ji občas zmlátí a Tilda má tak lepší pozici pro pokus o pochopení přístupu vlastní matky. V ženě postupně narůstá nechuť k manželovi až do té míry, že nejprve pomýšlí na rozvod, a pak na vraždu muže.
Žádné komentáře:
Okomentovat