Děj románu je sice zasazen do koloritu Nizozemí šedesátých let, ale stejně tak dobře by se mohl odehrávat kdykoliv a kdekoliv. Růže z masa je totiž vyprávěním o nejhlubších, téměř nesdělitelných, a zároveň nejtrýznivějších pocitech, o tíživé lidské samotě a svazující moci minulosti nad přítomností. Růže z masa zachycuje tedy nadčasové drama, které se v lidských srdcích odehrává v různých podobách denně na jakémkoli místě, v jakékoli době. Intenzita, s níž je drama jednoho lidského osudu líčeno, je téměř na hranici šílenství. Celý děj románu se odehrává během jediného dne, jenž je sondou do hloubi Danielovy duše, jeho minulosti a nesnesitelné přítomnosti. Za všemi psychickými pochody a událostmi, jimž je čtenář v románu přítomen, stojí smrt malé dcery. I toho dne, o němž román podává svědectví, se Daniel dusí (nejen duševně, ale i fyzicky) nesnesitelným pocitem viny za smrt dcery, rozpadlé manželství, neschopnost komunikace s okolím a neschopnost projevit své city.
Jedním ze základních stavebních kamenů Wolkersovy poetiky je hledání krásy v obyčejných a morbidních věcech života. Třeba i umělý vývod tlustého střeva lze vnímat jako zajímavou růži, byť z masa. Poetiku morbidní krásy podtrhuje navíc Wolkersův expresivní styl psaní a časté užití metafor. Expresivní náboj umocňuje i překlad Olgy Krijtové, která za pomoci zdrobnělin, odvozenin a slov více či méně příznakových, jimiž nizozemština v takové míře jako čeština nedisponuje, vytvořila plastický a kontrapunktický text, který českému čtenáři může volně asociovat styl Hrabalových próz.
Žádné komentáře:
Okomentovat