Arthur Japin: Nádherná vada

Ve svých proslulých pamětech Historie mého života zmiňuje Giacomo Casanova epizodu z mládí. Při návštěvě venkovské usedlosti v Benátském kraji v roce 1742 se jako sedmnáctiletý mladík zamiloval do čtrnáctileté Lucie a chtěl se s ní oženit. Nejprve ji však měl soukromý učitel připravit na společenský život v Benátkách. Když se po šesti měsících Casanova pro Lucii vrátil, už ji tam nenašel – její rodiče mu řekli, že ji mezitím svedl jiný muž. O šestnáct let později přijíždí Casanova pod jménem Chevalier de Seingalt do Amsterodamu a v nevěstinci narazí na Lucii. Má obličej zhyzděný chorobou a Casanova se jí zhrozí. Vyvolává v něm už pouze hluboký odpor.
Tato krátká epizoda se pro Arthura Japina stala východiskem historického románu, v němž se pokouší domyslet, co se mohlo udát v mezičase. U slova je tentokrát Lucia. V jejích životních osudech se obráží osvícenské 18. století s rozporem mezi rozumem a citem, ale i snaha udržet se jako samostatná, leč neurozená žena nad vodou a vyrovnat se s postižením v prostředí, které vyznává nade vše půvabnou skořápku. Amsterodamské setkání s první láskou překvapivě vyústí v plavbu do Nového světa, s novým mužem a za novým životem. Až v samém závěru zjistíme, kdo je adresátem Luciina vyprávění.

Žádné komentáře: